Bojovnice Tuzo

https://www.chovsedlak.estranky.cz/

Bojovnice Tuzo.Pro svoji hmotnost u kohouta 1,4 – 1,7kg a u slepice 1,0 – 1,3kg v prvním roce stáří,patří do skupiny takzvaných malých bojovnic.Správný název této skupiny je malé japonské bojovnice.To ale platí pouze pro Japonsko. U nás a jinde v Evropě takováto skupina není K nám se dostal pouze přívlastek malá japonská bojovnice například u Ko-Šámo,Yamato a dříve také u Čibi. Proč o tom,ale píši ?Jedná se totiž o jeden z důvodu proč v případě Tuzo byla a zatím stále je chybně uvedena země původu Japonsko. Což ale samotní Japonci popírají.Přesné informace o vzniku tohoto plemene jsou,ale spíše záhadou ze spoustou nejasností.Podle knihy Kohoutí zápasy ve světě,napsané v roce 1928 panem Carlosem Finstrebuschem,byl v Japonsku chov  bojovných plemen slepic výhradou pouze japonské šlechty.Která vedla poměrně přesné záznamy o svých zvířatech a tak je docela divné ,že pod tímto názvem Tuzo není v Japonsku znám jediný chov,ani jiná zmínka o těchto slepicích.Pan Yoshihisa Kubota,vrchní president pro chov drůbeže v Japonsku.Říká,že toto plemeno v Japonské republice nebylo nikdy chováno a to ani v minulosti ani v současnosti.Jediná zmínka o plemeni s podobným názvem sahá až do roku 1800 a to v publikaci Japonského autora Ranzan Ono Saying s názvem Malé japonské bojovnice,zde jsou ale nazvány Tuzi. Různí odborníci jsou,ale názoru,že popsané plemeno Tuzi,by mohlo odpovídat dnešnímu Nankin Shamo, které je také jediným malým plemenem bojovnic,které nemá takzvaný garnátový ocas (jako je např.u Ko-Shamo).Dá se tedy předpokládat,že některý americký občan dlouhodobě působící v Japonsku,při svém návratu do USA vzal sebou nějaké Nankin Shamo pod původním názvem Tuzi. Tato úvaha ale není nikterak podložena žádnými důkazy. Zpět ale k Tuzo. První vejce těchto bojovnic z USA na evropský kontinent přivezl pan Wullften Palthe z Holandska. A takto je popisuje -  plemeno velmi zvláštního tvaru těla,svoji stavbou připomínající draka na starých japonských obrazech,jehož podobu ještě umocňuje perlové oko , trojřadý hřeben s načernalým nádechem ,červený až načernalý obličej a černá barva opeření.Hmotnost kohouta je 1,8kg a u slepice 1,5kg.Také nohy jsou černé.Stará literatura uvádí,že i jazyk a ústní dutina jsou černé.V mém chovu se ale tato informace nepotvrdila u žádného jedince dodává pan Wullften . Ať je původ Tuzo jakkoliv obestřen rouškou tajemství,jeho chov v Evropě rychle zdomácněl.Snad pro toto rychlé rozšíření a časté další dovozy jsou jednotlivá zvířata dosti rozdílná,hlavně ve své velikosti.Protože někteří chovatelé mají snahu šlechtit spíše do podoby Shamo a jiní do podoby Asilek. Tolik pan Wullften.Teprve až článek o tomto plemeni z roku 1986 od p.Johna van Impe z Belgie a hlavně přidaný obrázek německého malíře a chovatele Tuzo p.Willi Kammerlinga zadal důvod k ujednocení dalšího již společného směru šlechtění.A tak i když země původu není zcela známá,vzniklo velice zajímavé  bojovné plemeno slepic.Jejich vzpřímený trup,vyšší postoj,vypjatá prsa,obloukovitě prohnutý krk s předsazeně nasazenou hlavou a svěšeným lehce zahnutým ocasem,z nich dělá velice elegantní plemeno,které nemůže nechat bez povšimnutí žádného milovníka drůbeže.Tuzo se chová v několika barevných rázech. Nejrozšířenější jsou černé s výrazným zeleným leskem,které také nejvíce připomínají již zmíněného draka či ještěra. Dále podle stupně rozšíření,jsou to bílé,černobílé,modré a v současné době jsou ve stádiu šlechtění také pšeničné.U nás v České republice zatím máme pouze černé a modré.Některá zahraniční literatura uvádí,že bojovnice Tuzo je hned po různých  Asilkách nebojovnějším plemenem.Tuto informaci,ale ze svých zkušeností v mém chovu ani v chovu mého kamaráda př.M.Procházky rozhodně nemohu potvrdit,ale spíš naopak.Jejich bojechtivost je stejná jako u jiných bojovných plemen,možná dokonce i menší.Ke svému chovateli se chovají také velice přátelsky a není nijak složité si je ochočit podobně jako Ko-Šámo. Slepice Tuzo jsou také velice dobré až tvrdošíjné kvočny,které jsou schopny vysedět i několik násad.Stačí jím jenom tří,čtyři dni neposbírat vejce a ihned některá na ně nasedne.Dokonce i pokud se vejce pravidelně sbírají tak snesou sérii  20 až 30 vajec a ihned mají snahu sedět.Také o vylíhnutá kuřata se starají až s neuvěřitelnou péčí a nebojí se postavit na obranu svých kuřátek ani dospělému krocanovi.Mě osobně se tento jejích mateřský pud vůbec nezamlouvá,ale pro některé chovatele by to mohla být zajímavá a žádaná vlastnost.Plemenný standard pro bojovnice Tuzo nebudu popisovat,protože ho máme velice přesně uvedený v našem vzorníku plemen drůbeže.Zmíním se pouze o zbarvení kůže a běháků,která v tomto našem novém vzorníku není zcela přesně uvedena a je potřeba si ji opravit na světlou nebo žlutou u kůže a masové nebo žluté u běháků.Ve většině Evropských státech chovatelé upřednostňují barvu kůže světlou a běháky masové.Podle jejich názoru zvířata se žlutými běháky a kůží mají kratší nohy,méně vzpřímený postoj a poněkud hrubší hlavu.Tento poznatek mohu potvrdit také ze svého chovu.Dělá to na mě dojem,že se jedná o pozůstatek zvířat,která byla dříve šlechtěna do podoby Asilek.I když bojovnice Tuzo mají jen krátké , tvrdé a poměrně řídké opeření bez prachového peří jsou velice odolné a pokud mají zateplený kurník tak aby v něm neklesala teplota pod bod mrazu .Potom bez jakýchkoliv potíží zvládají i větší mrazy a pohybují se venku.Slepičky bojovnic Tuzo jsou také docela dobré nosnice a jestliže je nenecháme sedět na vejcích jejich roční snáška se pohybuje v rozmezí 120 – 140 kusů smetanově zbarvených vajec o váze těsně pod hranicí 40g.Jako u všech plemen bojovnic ,tak i v případě Tuzo je ale jejich hlavní devizou již zmíněná elegantní postava a vynikající rychlost růstu s výbornou zmasilostí a poměru množství kvalitní jemné svaloviny vůči kostem.V tomto případě plemeno Tuzo předčí většinu středně těžkých a těžkých plemen a také velká plemena bojovnic.Pokud k tomu všemu ještě přidáme jejich klidnou , přítulnou povahu a zachovaný mateřský pud ,můžeme říci,že toto plemeno je vhodné jak pro zkušené chovatele tak pro začátečníky. Slepičky Tuzo je také možné doporučit chovatelům okrasných bažantů a jiných  druhů okrasné drůbeže,kde se neosvědčuje umělé líhnutí. 1,O
Tuzo č..jpgbojovnice Tuzo.jpgmajitel i foto A.Sedlák0,1
Tuzo.jpg majitel i foto A.Schneider SRN(D).

Tuzo - standard plemene - B o j o v n i c e T u zo ObrazekPůvod : přesná země původu není známá,všeobecně se ale za zemi původu považuje Japonsko. Zušlechtěna v USA a snad i Evropě.Charakteristika : malé plemeno bojovnic,někdy řazeno do skupiny zdrobnělých bojovnic.  Hlavním cílem chovu je dokonalé utváření exteriéru,zejména všech znaků typických pro bojovná plemena.Hmotnost : kohout 1,8kg slepice 1,5kg u starších zvířat 1,0- 2,2kg 0,1- 1,9kg - Kroužek : kohout – 16mm , slepice – 15mm.Plemenný typ : Elegantní slepice bojovného typu,malého tělesného rámce,s výrazně vzpřímeným trupem a poněkud vyšším postojem.Charakteristický je vějčitý tvar těla značně obloukovitě prohnutý krk,dopředu klenutá prsa a delší,mírně zahnutý svěšený ocas.ObrazekHlava : kratší poměrně široká,zaoblená,kulatá,se zřetelnými nadočnicovými oblouky,výrazně předsazena před oblouk krku.Zobák : krátký,silný,zahnutý u černých,modrých tmavě rohový až černý,u bílých světle rohový ,u černobílých světle rohový tmavě skvrnitý. Hřeben : malý,hráškový,trojřadý,červený.U černých a modrý někdy mírně načernalý.Obličej : červený,u starších zvířat mírně zvrásněný,mírně ochmýřený,u černých a modrých poněkud tmavší.Ušnice : červené,malé,jemné tkáně,mírně zvrásnělé,tmavší u černých a modrých.Laloky : jen velmi málo vyvinuté,mezi na hrdle podélná řasa,uzdička. Oči : perlové až nažloutlé,u mladých zvířat přípustné i žluté až oranžové.Trup : středně dlouhý,výrazně osvalený,velmi vztyčený.Záda : rovná,k zádi zřetelně zúžená,strmě spadající nazad.Prsa : dobře osvalená,vysoko nesená,výrazně dopředu klenutá.Břicho : úzké,jen málo vyvinuté.Krk : středně dlouhý,nepříliš silný ,výrazně nazad obloukovitě prohnutý,krční závěs jen krátký,dosahující do úrovně ramen .Křídla : krátká,vysoko nasazená,se zřetelně vystupujícími ramenními oblouky,těsně přilehlá.Ocas : úzce nasazený,dobře vyvinutý,delší,mírně svěšený,s nepatrně zahnutými šavlovitým srpy.Nohy : vyšší,široký postoj.Holeně : zcela viditelné,středně dlouhé,zmasilé,dopředu lehce prohnuté.Běháky : středně dlouhé,středně silné,značně k zádi posunuté,u černých a modrých olivové až černé s žlutou až světlou barvou chodidel,u bílých modrobílé až vrbově zelené.Opeření : kratší,řídké,tvrdé a těsně přilehlé.Zbarvení je až druhořadé,barva je požadována čistá  lesklá.Plemenné znaky slepice : až na rozdíly podmíněné pohlavím shodná s kohoutem,je ale celvě menší,trup má níže nesený a ocas většinou o něco výše nesený ,nejčastěji vodorovně .Barevné rázy : černé,bílé,modré,černobílé,zlatě peničné jsou ve stádiu šlechtěný.Hrubé vady : dlouhá hlava,dlouhý a slabý zobák,nízko nesený trup,slabé osvalení,chybějící obloukovité prohnutí krku,výše nesený ocas,nízký postoj,krátké holeně a běháky bohaté opeření .